Aktuality
Po roce 1861, po pádu Bachova absolutismu, kdy pro celé území habsburské monarchie byla vydána tzv. Únorová ústava, došlo k rozmachu politického a společenského života. Ústava umožnila občanům sdružování do nejrůznějších uměleckých, divadelních, okrášlovacích a tělovýchovných spolků. Jedním z nich byl i Sokol.
Na jeho zrodu se podílela skupina cvičenců pražské Schmiedovy tělocvičny v čele s Miroslavem Tyršem, Jindřichem Fügnerem a bratry Eduardem a Juliem Grégrovými. Ti také připravili první stanovy tehdy zvané Tělocvičné jednoty pražské. 16. února 1862 byla svolána první Valná hromada, na které byl prvním starostou zvolen Jindřich Fügner, jeho náměstkem (později náčelníkem) Miroslav Tyrš. Krátce poté byl název doplněn a změněn na Tělocvičnou jednotu pražskou Sokol. Ve stejném roce bylo vytvořeno dalších sedm sokolských jednot v českých zemích, další přibývaly v následujících letech.
K Sokolu bezprostředně po založení našli cestu i nejvýznamnější čeští umělci, kteří významnou měrou přispěli k jeho obohacení a popularizaci. Jedním z prvních byl Josef Mánes, který vytvořil návrh sokolského kroje a brzy poté navrhl a sám nakreslil sokolský prapor, k jehož „zasvěcení“ došlo 1. června 1862. Byl darem společnosti českých žen, tzv. matkou praporu byla spisovatelka Karolina Světlá.
Sokol v Jilemnici byl založen v roce 1869. Od té doby vyvíjel hojnou činnost a stal se nedílnou součástí jilemnického sportovního, společenského i kulturního života. Cvičilo se na více místech města, protože nebyl k dispozici odpovídající prostor, který by naráz pojal takové množství zájemců o sokolskou činnost. I tyto prostory však rostoucí členské základně i zvyšujícím se nárokům přestaly postupně vyhovovat. Snem jilemnických Sokolů se stalo postavení vlastní sokolovny. Pořádaly se nejrůznější akce a jejich výtěžek se ukládal pro zamýšlenou stavbu. Když v roce 1892 uspořádali sokolové v Jilemnici národní sokolskou slavnost s úspěšnou velkou národní výstavou, jež měla připomínat Jubilejní zemskou výstavu v Praze roku 1891, byla pohromadě částka, za níž bylo možné zakoupit pozemek s domkem a bylo zadáno zpracování plánů stavby.
Dne 4. července 1891 byl položen základní kámen a do něj pak vložena kovová, zčásti prosklená skříňka s pamětní listinou, fotografiemi a běžnými mincemi. V červenci 1896 se konalo slavnostní otevření, a to velmi okázale a s bohatým programem. Dne 26. července se konal slavnostní průvod za účasti 20 sokolských jednot se šesti prapory, s tzv. banderiem (jezdci na koních), a 18 dalšími spolky.
Budova pak sloužila svému účelu až do roku 1946. V té době se ukázalo, že stávající prostory rostoucímu zájmu o tělocvičné i jiné společenské činnosti opětovně přestávají vyhovovat. Proto v letech 1946 až 1947 proběhla přestavba sokolovny. V roce 1956 na tuto akci navázala další etapa, během následujících necelých dvou let se podařilo stavbu upravit a v roce 1957 dosáhla budova současné podoby.
V té době se mnohé v Sokole změnilo. Česká obec sokolská byla po roce 1948 zakázána. V Jilemnici, tak jako jinde, musel tělocvičná jednota vstoupit do ČSTV, a to pod názvem Tělovýchovná jednota Slovan Jilemnice a v rámci možností vyvíjela dosti bohatou činnost. V lednu 1990 byla obnovena Česká obec sokolská a o rok později došlo i k obnovení TJ Sokol Jilemnice.
V současnosti má jilemnický Sokol 190 členů v pěti sportovních oddílech a hledá cesty jak svoji členskou základu dále rozšiřovat o nové zájemce a zájemkyně o sportovní vyžití, ale také o další posílení myšlenek Sokola směřujících k vzájemnosti, vlastenectví a přátelství.